Reklama
 
Blog | Olga Černá

Jak bude vypadat svět?

Časopis Junák v lednu 1969 uveřejnil článek, ve kterém Heda Matějovská seznamuje čtenáře s  futurologickou předpovědí T. J. Gordona a Olafa Helmera z „továrny na myšlenky“ Rand Corporation v Kalifornii. - „Dovedeš si představit, jak bude vypadat svět, až budeš dospělý? Až se bude psát rok 2000?“ ptá se autorka mladých skautů. Článek je dneska možná ještě zajímavější než v době, kdy byl napsán.

Na základě zpracovaných dotazníku, na které odpovědělo „150 vědců světového formátu“ (cituju z článku) vypadal výhled na konec minulého století takto:

  • 1975: vesmírná stanice poblíž Země (vědci zde budou pracovat na směny), výzkumná základna na Měsíci
  • 1976: upotřebitelné překlady pomocí samočinných počítačů
  • 1977: výroba vzduchu na Měsíci (z místních zdrojů)
  • 1978: velmi lehké umělé stavební hmoty
  • 1979: vytvoření jednoduché formy umělého života
  • 1980: levné odsolování mořské vody, ovládnutí termonukleární energie a získávání energie z vody
  • 1981: rozmach podmořského hornictví
  • 1982: možnost výměny orgánů v lidském těle, imunita proti nakažlivým chorobám
  • 1985: plně automatizované silnice („řidič přijede na dálnici, do schránky na přední desce vloží speciální příkaz k jízdě a už se nebude muset o nic starat“)
  • 1986: bílkoviny z laboratoří, použitelné k výživě člověka
  • 1988: spolehlivé předpovědi počasí
  • 1990: chemické ovládnutí dědičných vlastností umožňující ovlivnění zárodku ještě v těle matky, let lidí na Mars
  • 1991: elektronické banky na informace
  • do roku 2000: let lidí na další planety, trvalé vědecké kolonie na Marsu 

„Nebudeš nikdy nemocný, tví synové a dcery budou mít vlastnosti, jaké si budeš přát, na dovolenou pojedete třeba do měsíčního Oceánu bouří nebo do Antarktidy, pracovat budeš asi čtyři hodiny denně, noviny si přečteš stisknutím knoflíku televizní obrazovky – a dozvíš se o průkopnických cestách Gagarinových vnuků na Jupiter…“ uzavírá svůj článek Heda Matějovská.

Na obálce téhož Junáka je velká fotografie z pohřbu, čtyři dívky ve skautských krojích stojí u rakve obložené bezpočtem věnců. „Není třeba se obávat o generaci, jejíž syn se nebál smrti za cíle, které daleko přesahují smysl a význam jeho vlastního života,“ píše k tomu dole, v černém rámečku, MUDr. Jaromír Luboš. Je to jediná věta, která se toho smutného obrázku týká. Nikde v časopise se nedá najít, o koho šlo, ale vzhledem k datu vydání to zas až tak velká hádanka není. 

Reklama

Dovolenou na Měsíci klidně oželím, ale je škoda, že ani panu doktoru Lubošovi jeho optimistická předpověď nevyšla.