Komentáře: Stromoví lidé a pes vegetarián

Od: oldo

oldo — Fri, 27 Jun 2008 23:32:15 +0000

a do prdlajsrite
a teraz sa tu zacnu ozyvat mraky Patrikov, Olgo.

Od: Olga

Olga — Mon, 23 Jun 2008 11:22:38 +0000

Patriku,
teď jsem trochu zmatená, hlavně z té zelené košile.
Ale slibuju, že si pamflet odpracuju: právě se snažím pochopit Politiku územního rozvoje a jestli se mi to povede, hned začnu vyrábět nějaké zelené letáčky.

Od: Patrik

Patrik — Mon, 23 Jun 2008 10:54:19 +0000

podobnost čistě náhodná??!!
Několik kolegů mě upozornilo na tenhle pamflet a jsem silně rozhořčen. Proč píšeš, Olgo, že podobnost je čistě náhodná? Všichni mně hned poznali! A teď mám na krku kárné řízení, že jsem jel kvůli zábavě AUTEM, zatímco jsem měl připravovat seminář. Kdo na něm byl, potvrdí, že připravený jsem byl dobře. A jediný jsem přišel v ZELENÉ košili.

Od: Angela

Angela — Sun, 22 Jun 2008 21:11:29 +0000

Olze a Petrovi II
Díky.

KU66 – Kudamm sechsundsechtzig.

Od: Olga

Olga — Sun, 22 Jun 2008 17:08:57 +0000

Angelo,
všecko nejlepší!
Přeju Ti to s nadšením, i když to nejspíš není přes monitor vidět.

Od: petr II

petr II — Sun, 22 Jun 2008 16:24:38 +0000

Angele,…
…tak všechno nejlepší.

Od: Angela

Angela — Sun, 22 Jun 2008 16:04:48 +0000

To Petr
Mám dnes narozeniny, díky za příspěvek. Přeji Vám hezký zbytek krásného dne, bez nacionálních a internacionálních socialistů a domácích kolaborantů. Za to s dávkou neskeptického, opravdového nadšení.

Od: Petr

Petr — Sun, 22 Jun 2008 15:14:40 +0000

Paní Rogner,
myslící Češi musí býti skeptiky, i kdyby nechtěli. Alespoň ti, co se dokáží poučiti z dějin. V posledních 70 letech nám bylo třikrát slibováno nebe na zemi.

Nejdříve německými nacionálními socialisty v rámci Velkoněmecké třetí říše, pak ruskými komunisty v rámci satelitního imperia Sovětského svazu, a nyní internacionálními socialisty v rámci Evropského svazu. Vždy za vydatné pomoci domácích kolaborantů a s podobnou rétorikou.

Od: Ivo

Ivo — Sun, 22 Jun 2008 09:08:24 +0000

Slova nepostihují stupnici nadšení.
To je jasné. Šlo mi jen o uvědomění si toho, že nadšení je jen určitý bod na kontinuální trajektorii míry zájmu.

Ovšem bylo by velmi zajímavé vzít si tesaurus a srovnat do stupnice všechna slova, která míru zájmu vyjadřují. V různých jazycích. A zjišťovat, jak je který jazyk na tuhle základní charakteristiku jednání citlivý.

A stejně tak by bylo zajímavé zjišťovat, jak různorodě to v sobě mají lidé uspořádáno. Je to tak, že ten, kdo se dokáže pro nějaké téma nadchnout (a ve chvíli nadšení nevidět neslyšet), musí nutně být bezohledný? Nemůže se náhodou stejně tak dobře v příští chvíli, kdy první téma opustí, „přepnout“ a stejně hluboce nadchnout pro druhého člověka, kterého předtím málem ukecal k smrti?

A nedojde náhodou ten, kdo kultivovaně dává každému tématu, (včetně zájmu o druhé) jen pro okolí snesitelnou míru nadšení, u všech témat do půli cesty, než kam došel ten první? Je sófrosyné, uměřenost, vždy ten nejlepší postup?

Od: Angela

Angela — Sat, 21 Jun 2008 23:18:07 +0000

Nadšení a komunikace
… jako takové je báječné. V té stupnice mi chybí několik odstínů mezi lhostejností a nadšením.

Nadchnout se pro něco je jedna věc. Jak o tom referovat jiným, je jiná věc.

Zajímá mě člověk, a proto mě zásadně zajímá i to, o co se zajímá on. Ráda naslouchám a kladu otázky, když někdo nadšeně vypráví. Jenže: komunikace je obousměrná věc – dialog, ne monolog. Kdo příjde a začne kázat bez nebo vidí jen sebe a svoje témata, je buď egocentrik nebo sociální analfabet.

Sama jsem schopná hodně vyprávět, když cítím zájem z druhé strany. Ale nebudu nikomu vnucovat referát o fungování Evropského soudního dvora, když mám sebemenší pochybnost, že ho to do detailu nezajímá. Schopnost vnímat signály z druhé strany a schopnost naslouchat patří k elementární mezilidské slušnosti. Bohužel – ale nevím, zda je to dobou – mám pocit, že je čím dál tím víc lidí, kteří málo naslouchají, a místo toho druhé ukecají k smrti.

Nadšenci v oboru pochybování jsou. Mezi nimi mnoho Čechů: věční skeptíci. 🙂