Komentáře: Úvahy venkovské knihovnice

Od: Pavel Šmejkal

Pavel Šmejkal — Fri, 15 Jan 2010 19:47:20 +0000

Otfried Preussler
Já jsem miloval jeho knížku Bubu a generál. A moje děti ji také mají rády. O malém strašidýlku, co se omylem vzbudilo v poledne místo o půlnoci a od sluníčka zčernalo a co všechno z toho vzešlo…

Od: Olga Černá

Olga Černá — Fri, 15 Jan 2010 17:48:28 +0000

Děkuju všem za reakce,
vzpomínky, nápady, tipy… čtu si je místo sepisování roční statistiky, mám z nich radost.

Od: bivoj

bivoj — Fri, 15 Jan 2010 11:52:14 +0000

já miluju prázdné knihy
– s pevným obalem. Fascinuje mě na nich, že do nich ještě nikdo nic nenapsal, že to ještě na někoho čeká, aby to udělal.
někdy mám nutkavý pocit je počmárat pastelkama, tak jako jsme to dělali v dětství, když jsme toho byli ještě schopni a stálo to i za tu ranu přes zadek, kterou jsme pak dostali.

Od: Ana

Ana — Fri, 15 Jan 2010 09:52:42 +0000

knihovny jsou tichá láska:)
Od malička mne přitahoval svět v knihách a v knihovnách jsem částečně vyrostla. To ticho a útulno v knihovnach mne dělalo dobře, a v knihách bylo tolik nových, dobrodružných, zamyšlenihodných, snivích dimenzí. Knihovnice – většinou to byly ženy – jsem obecně mněla ráda. Povzbuzovaly mne svou nevtíravou náklonností a bylo tam něco jako pocit souznění. Přitom se uměly ničím nevnucovat. Zdá se mi, že je někdo prostě ke čtení přirozeně přitahován, a někdo ne. Pozlácené reklamy typu „celebrity čtou“ nebo „svlečené čtenářky“ či knihovnice, řady čtenářů moc neposilní. Je to levné, příliš jednoduché a povrchní, vzbuzuje to pouze lechký úsměv, trochu smutný, na tváří těch co knihy skutečně milují.

Od: GLUM

GLUM — Thu, 14 Jan 2010 17:30:06 +0000

Malý GLUM
jistě býval sen každé, byť i městské knihovnice. Chodil si půjčovat vždy 10 knih, protože víc jich najednou nepůjčovali. A chroustal a chroustal. A knihovnic, které nebyly sexuální pranic, se bál podobně jako Kateřina Sidonová, protože jim věčně vracel pozdě. I chodily upomínkové korespoňďáky a malý GLUM platil mastné pokuty za pozdní vrácení, nejnižší sazba byla tuším 5 Kčs (dnes cca CZK 50). Četl jsem samozřejmě doma a chodil qůli tomu pozdě do školy. Což už mi zůstalo.

V Poříčanech vodí do brodské knihovny děti škola, takže alespoň vědí, že něco takového existuje. A u nás doma maminka, takže si tam půjčují knížky. Až budu větší, sám zase začnu do knihovny chodit, zatím nestíhám číst ani knížky, které si, navzdory vlastnoručnímu přísnému zákazu, kupuji.

Od: jiri nemcik

jiri nemcik — Thu, 14 Jan 2010 14:51:17 +0000

na hradě
docházel jsem tam z panelákového podhradí a vždycky na mě dejchal středověk. cítil jsem se tam jako ryba ve vodě. večer mě museli vyhazovat. že prý mě tam spát nenechají. škoda, říkal jsem a přemístil se do hospody…druhá alma mater. to byly časy.

Od: yogumin

yogumin — Thu, 14 Jan 2010 13:38:02 +0000

Ja myslel
ping-pong.

Od: Olga Černá

Olga Černá — Thu, 14 Jan 2010 13:24:33 +0000

V párech…
…krasobruslení?

Od: yogumin

yogumin — Thu, 14 Jan 2010 13:14:21 +0000

K tomu 5km chlapci
Bylo by zajimavy dat dohromady seznam cinnosti, u kterých si lidi ctou. Treba i v parech.

Olga by o tom pak napsala blog.

I timto zpusobem lze zdola zvysit zajem o cetbu, ne?

Od: Olga Černá

Olga Černá — Thu, 14 Jan 2010 09:24:33 +0000

Ve Strakonicích
je knihovna na hradě, že jo? Tam by se mi taky líbilo.