V kovárně v Nových Hradech holandský kovář lámanou češtinou vysvětluje, jak dělá hřebík. V cukrárně chystají zmrzlinovou show, budou při ní ukazovat, jak se dělá zmrzlina. Na hradě mají výstavu ořezávátek: ořezávátko jako housenka, velikonoční vajíčko s čínskými motivy, autíčko, hroch, glóbus, chobotnice… tři trojpatrové vitriny, v každé asi tři stovky barevných umělohmotných exponátů.
Ve Svatém Kameni zabírá svatý kámen celou kapli. Dá se obejít kolem dokola, taky jde projít uličkou v místě, kde se rozlomil na dva kusy. To se stalo, když se vedle něj v roce 1500 zjevila Panenka Maria. Její socha dnes stojí na samém vršku kamene, u nohou má spoustu umělých květin, růženců, andělů, obrázků, vzkazů. O něco níž je pramen dobré vody, u něj dvě skleničky, dva hrnečky, Ježíš a Maria s planoucími srdci.
V Dolním Dvořišti jsou srdce za každým druhým oknem.
V Cetvinách prší. Na opravený kostel, polorozpadlá kasárna v kopřivách, kamennou kašnu pod kaštanem a dřevěný stůl vedle ní. Na desce stolu je rezavými připínáčky připíchnutá kopie pohlednice: náměstíčko s patrovými domy, vozy a dobytek, pár lidí. Zelenou propiskou: ZDE STOJÍTE. Stojíme mezi vysokou trávou, křovím a deštěm. Na jednom ze stromů je připíchnutá cedulka s oznámením o přerušení dodávky proudu, dne 8. 7. 2010, od 9 hodin.
V Pohoří (Büchers) mezi zdmi kostela čerstvě zaseli trávník, nesmí se na něj šlapat. Opravená věž má i střechu.
Na mapě Tereziina údolí jsou fialově vyznačeny stavby zachovalé, modře zaniklé. U Modrého pavilonu, z kterého zbylo pár otlučených zdí, cituje informační panel překlad francouzských veršů, které tu kdysi byly napsány: Spokojená s tímto malým prostorem / mohu si přát víc? / Štěstí stačí tak málo místa / štěstí se nezmění nikdy. Autora neuvádí, možná to napsala sama Terezie.
Kostel v Dobré Vodě je vidět z daleka, bílý na černém kopci. Parkoviště je plné, každý si nosí kanystry. V kostele vysoký oltář, baroko jako v Mexiku: nahoře pánbůh, okolo andělíčci, všecko se vlní ve zlatých mracích. Od kostela je vidět do daleka, vesnice, pole i lesy v údolí, mraky se nad nimi sbírají k bouřce.
V čínské hospodě ve Vyšším Brodě mají dvoumetrového zlatého Buddhu, mladí rodiče ho ukazují dvojčatům, první chlapeček se nechá zvednout a strká mu do smějící se pusy prst, druhý se bojí. Jedna stránka jídelníčku je nadepsaná: Uhoři, šneci, žáby.
U Pohořského rybníka nezažene roje muchniček ani kouř, ani déšť.
V Přední Výtoni se širokoúhlým oknem hospody díváme na klidnou hladinu, plachetnice a prázdnou písčitou pláž. Na protějším břehu jezera už se stmívá.
V noci je vidět hvězdy, ráno křižují oblohu vlaštovky a rorýsi. Létají vysoko, bude už hezky.