Komentáře: Zahrádka

Od: jarda pinc

jarda pinc — Tue, 02 Sep 2008 21:51:29 +0000

A syroty po ní zůstali
a přicházeli každičkého rána a [http://www.youtube.com/watch?v=75TD9s0Tsrg&featu] 🙂

Od: zdena

zdena — Mon, 01 Sep 2008 16:34:36 +0000

je to moc pěkný keř
vyrůstal dávno před tím,než jsme si pelíšek na lesním hřbitově koupili.Vybírali jsme místo s pěkným výhledem a jezdíme tam už teď,ať si to užijeme dokud jsme mladí.
Ať je radost
nebo smutek
tráva roste.

Od: Olga

Olga — Mon, 01 Sep 2008 15:20:39 +0000

Paní Zdeno,
…mám zimostráz na hrobě… Vy strašíte líp než babza s Dererem dohromady!

Od: zdena

zdena — Mon, 01 Sep 2008 14:08:23 +0000

krušpánek
je zimostráz vždyzelený (buxus sempervirens).Dá se využít různě-kupříkladu já ho mám na hrobě.
Když jsem měla zahrádku kousek za domem,pěstovala jsem i rajčata.Při zasazování do země jsem asi 1/3 rostliny vodorovně vkládala pod zem,aby se vytvořilo dost kořenů.Pak zaštipovala,uvazovala a zalévala.V pozdním podzimu jsem sklízela koše zelených rajčat.Uskladněná v lískách postupně plesnivěla.Postupně jsem je přebírala,až jsem s úlevou v prosinci vyhodila poslední zbylá také plesnivá.Tehdy jsem si nerada přiznala,že bez chemie to nejde,škoda.
Teď na zahrádku dojíždím,mám to dost daleko. Pěstuji hlavně růže.Ty nepotřebují tolik vody.Bojím se,že časem budu muset zahrádku vzdát.Bude mi chybět.Jo,zahrádka,to je radost.

Od: yogumin

yogumin — Mon, 01 Sep 2008 12:14:59 +0000

Babzo
taky dobra volba. On strasi vyborne. Staci pohledet.

Od: babza

babza — Sat, 30 Aug 2008 09:21:00 +0000

Yougumine,
trochu jsem váhala, zda se k tomu ještě vracet, ale chtěla bych předejít nedorozumění a planým Dererovým nadějím. Nemínila jsem si ho totiž přibrat do hrobu, ale na to strašení.

Od: oldo

oldo — Fri, 29 Aug 2008 23:13:09 +0000

švajčiari
pestujú paradajky pod strieškou. Z južného Slovenska som na to nebol zvyknutý 🙂

Od: Olga

Olga — Fri, 29 Aug 2008 14:08:52 +0000

Mravenci
roznášejí semena fialek, jestli taky vlaštovičník, to nevím. Byla by to asi otázka na Jana Koláře, stejně jako zarůstání hromady.
Indiánská rajčata by snad mohl zjistit Ivan, až zase bude v Jižní Americe.

Od: babza

babza — Fri, 29 Aug 2008 10:16:20 +0000

Když chci
najít vlaštovičník, podívám se někde k nějaké rozpadající se cihlové zídce. Je dobrý nejen na bradavice, ale pomohl mi i na suchý exém, který se mi tvořil na ruce pod hodinkami. Mně to pomohlo, ale nemohu s čistým svědomím doporučit, protože v jedné knížce sice doporučován je, ale v druhé je varování, že je dost jedovatý. No – rozhodně nesmí přijít na otevřenou nebo mokvající ránu.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Thu, 28 Aug 2008 23:59:14 +0000

Hezké počtení,
napadlo mne při tom, že vlastně vůbec netuším, jak se kdysi pěstovala rajčata v Peru a Ekvádoru – a jaký vliv vlastně na ně má to, že jsou tady v Evropě jen 300 let. Jaká byla vlastně ta původní indiánská? Nepěstovali je jinak?

Líbí se mi proměny rostlinstva na jednom místě. Například letos vykvetly velice divizny, zatímco loni snad ani jedna. Jsou to dvouletky, to je pravda, ale jak chytly všechny stejný rytmus? Uvidíme za rok. Nebo zarůstání holé hlíny ze stavebního vývozu – každý rok je ta hromada pokrytá úplně něčím jiným. Jak se to děje, že se ty kytky takhle prostřídají? A kdy se to ustálí, když do toho nebudu zasahovat? Co se změní, když půlku pravidelně posekám? A je pravda, že vlaštovičník šíří mravenci, protože se můžou utlouct po semínkách? Proto roste u domů, neb mravenci se právě tam stahují?

Zahrada je jedno velké dobrodružství. Chtělo by to žít 200 let.

Ale takový ten krátký stále opižlávaný trávník… no tak ten je dobodružný stejně jako… práce u pasu? Brr.