Lípa nad střechou už léta hrozí zřícením, v její dutině hnízdí divoké včely. V létě padaly do komína a dole v kuchyni vyletovaly z kamen. Před domem starý dub, několik pater hmyzích a ptačích obydlí. Před sto lety sedávala prý pod ním hraběnka Karolína při svých návštěvách u pana nadlesního. Hrávali spolu kuželky v lesním kuželníku. Nebo snad kulečník? Kdo to kdy viděl. Listí z dubu už opadalo, lámu si o něj hrábě.
„Proč to nepokácíte? Stromů všude je."
Zatím tu barvy všecky zastupují jen sytě oranžové vrby a fialové olše – „jak je to všechno nové / a jak je všechno lepší / teď když jsme fialové / je celý svět hned hezčí". Ale už zanedlouho se dřevo listím oděje, slavíček v keřu zapěje. Mezi zelení různých odstínů pak bíle rozkvetou plané třešně. Jsou všude kolem, namísto pole ještě po válce býval sad, ptáci z něj roznesli pecky.
Podzimní paseka obkroužená starými buky. Stříbrná kůra, zlaté listí. – „Maminko, nejsme v pohádce?" Strom slon. Mechové domky u kořenů, plot z klacíků a šišek, v zahrádce semenáček borovice. Kmeny, po kterých se chodí. Nespadni. A vývraty, do kterých se dá schovat. Lehni si tady se mnou.
„Nikdy si nemohl zvyknout na pomyšlení, že ten strom je rostlina a ne zvíře."
Stromky, které jsme vloni sázeli s dětmi, hned vedle pahýly ořezaných kaštanů. „Někteří lidé by na motorovou pilu měli mít zbrojní pas."
Švestky na bývalém hřbitově a slivovice mrtvolačka.
Obecní kronika: Zakoupil jsem broskvový stromek a již následujícího léta z něj sklidil třicet a jeden plod. Na náměstí vysazeno stromořadí lip, nazváno na počest amerického krajana Josefa Hoška. Paní hraběnka dovezla pro zámecký park sazenici Kristova stromu. Lípy na náměstí vykáceny a nahrazeny nízkými jehličnany. Kyril a kůrovec, letos přibude Emma.
Les ve vytrvalém dešti, mokrá a lesklá hladká kůra, holé zkroucené stromy, nádory na kmenech i na větvích. Trouchnivé pařezy mizí v listí, při zemi mlha. Po cestě pajdá bláznivá stařena v holínkách o pár čísel větších, v jedné ruce cigaretu, v druhé hůl a kus papíru. Jde zase k poštovní schránce, poslat nějakou stížnost.
Mánesův buk na výstavě Česká krajina, před čtvrt stoletím: „Podívej na ty kořeny, tady. To už musel malovat úplně šílenej." – Tmavozelené kučeravé stromy u Jaroměře, lípy na návsi v Krucemburku, břízy v Kameničkách, temný les okolo Černého jezera.
„Za moře snů a moře běd / daruj mi sad na sklonku let…"
Náš sad na bývalém poli: několik tenkých hrušní, švestek, višní. Jabloň valašská jadrnička, rakytníky a neduživé rybízy. Ještě jsem si ho nezasloužila.