Do obchodního domu Dvořák v Táboře jsme někdy, když byly děti malé, chodili jezdit po schodech: do třetího patra, zpátky do přízemí a zase nahoru dolů. Když je to přestalo bavit, koupili jsme si pastelky, bublifuk anebo sponku do vlasů a vrátili se domů. Dneska tu se mnou nejsou, mohla bych si vybrat něco pro sebe.
V drogerii koukám na regály plné barev na vlasy, asi bych vážně s těmi šedinami už měla něco dělat. Jenže myší hněď nemají, je to tu samá tmavě blond, oříšková, měděná… U Bati je moc zrcadel. Potřebovala bych nový smeták, ale nebudu přece celý den s sebou tahat smeták. Ani pět kilo prášku na praní. Něco menšího, lak na nehty – „ukaž mu svůj bezbarvý lak na nehty!" nabízí sestra Betty MacDonaldové jako návod na zaručený úspěch při přijímacím pohovoru. Dobře, snad někdy příště, až budu zase shánět zaměstnání.
V knihkupectví chvíli listuju korespondencí Karolíny Světlé a Jana Nerudy. Ona se brání jeho láskyplným vyznáním a on jí na oplátku píše: jsi starou pannou a zůstaneš starou pannou, po všech stránkách, tělesně i duševně. Vybavuje se mi Johannin obrázek z učebnic češtiny: paní dost při těle, s drdolem, bez úsměvu, šaty zapnuté na velké knoflíky až pod dvojitou bradu. Ale když psala ty dopisy, bylo jí teprv dvaatřicet. A Nerudovi dvacet osm. Tak to už taky nechci.
Hned vedle mají plán Prahy, konečně něco užitečného: v tom, podle kterého jsem se po městě učila chodit já, si sice dcera přičinlivě opravila Náměstí maršála Malinovského na Kostelní, Primátora Vacka na Roztyly a Leninovu na Evropskou, ale všechno určitě nevychytala. Nebudu riskovat, že se mi cestou ze školy ztratí někde u A. A. Ždanova.
Z poličky u pokladny přiberu zlevněné Moře a jdu si ho číst k rybníku. Sokolská plovárna je letos ještě zdarma. Smutečním vrbám nad lavičkami žloutne listí, voda zelená, ale pořád je kolem ní dost lidí. Hezké mladé holky s klukama, už trochu unavené holky s dětma a hlavně staré dámy, samy. Z plavek jim koukají špeky anebo povislá vrásčitá kůže: co jste vy, byly jsme i my. Co jsme my, budete i vy.
Po druhém břehu Jordánu jede vlak.