2. Uklízeli jsme s mladším synkem dřevo. Začalo pršet, schovali jsme se v kůlně a dívali se otevřenými dveřmi ven. Pod šedivými mraky tam v hustém dešti létaly vlaštovky.
3. Dala jsem dětem v knihovně test. Bohdanka, která vypadá jako skřítek, u otázky „jak mluví ryby“ zaškrtla „potichu“. – „Moje rybičky na mě tak mluvěj,“ vysvětlila mi. „Ale musím jít k akváriu úplně blízko.“
4. Starší syn si založil blog, dal na něj Magorovu básničku o strašidle. „Na tom jsem vyrost,“ napsal v komentáři.
5. Šla jsem si koupit plavky. – „To bude problém,“ řekla prodavačka a změřila si mě kritickým okem, „já už mám jenom velký velikosti.“
6. „Toto je kozinec sladkolistý,“ ukázal mi botanik, kterého jsem vedla na vstavačovou louku. „Prý má sladké listy, ale já jsem to nikdy nezkoušel.“
7. Rozdávala jsem dětem desky se vším, co za rok v knihovně udělaly: napsaly, nakreslily. – „Mně to vloni mamka spálila,“ řekl mi jeden z kluků. „Ale letos to před ní líp schovám.“
8. Dcera uvízla na vzdáleném nádraží, jela jsem pro ni kvůli tmě a objížďkám skoro dvě hodiny. Seděla u stolu v čekárně, proti ní posmutnělý opilec s mrožím knírem. – „Tohle je tvoje máma?“ uvítal mě. „Taková pěkná?“ – „No, vždyť ona je taky pěkná, ne?“ řekla jsem. – „Ona je nádherná!“ rozzářil se.
9. Do knihovny přišel čtenář. – „Mohl bych vám půjčit knihu?“ zeptal se a vyndal z tašky velký katalog fotografií Emily Medkové.
10. Večírek v Akropoli. A cestou domů byla na stromech jinovatka.