Reklama
 
Blog | Olga Černá

– III.

Sníh sešel, cesty osychaly a Jen se rychle uzdravoval.

„Nebral bych toho víc, než co se vejde do kapes,“ balil si sirky, nůž, sluneční brýle. Tak zvedl oči k zamračené obloze, naskládal do batohu pánvičku, deku, provázek.

„Hlavně si vezmi dobré boty, “ připomněl Jenovi ještě.

Rozloučili se s domkem. Otevřeli mu okna dokořán, aby se po zimě prohřál a provětral. V kuchyni nanosili na stůl zbytky zásob. Shrabali suchou loňskou trávu, studánku vyčistili a Tak k ní postavil modrobílý plecháček. Pak si to rozmyslel, strčil ho Jenovi do kapsy a došel domů pro červený: „Bude líp vidět.“

Reklama

Pískli na psa a chtěli jít. Ale pes seděl na prahu, vrtěl hlavou. Choval se jako kočka.

„No tak dobře,“ řekli mu, „když nechceš, zůstaň.“

Mával jim vesele ocasem.