Reklama
 
Blog | Olga Černá

Život v kufru

Asi před rokem jsem tu psala o malíři a ilustrátorovi Miroslavu Šaškovi a o tom, že o jeho knížky nemají čeští nakladatelé zájem. Dneska musím (s radostí) říct, že už to tak docela neplatí: nakladatelství Baobab zařadilo do edičního plánu první z řady jeho obrázkových turistických průvodců pro děti, o Paříži. Poprvé knížka „This is Paris“ vyšla přesně před padesáti lety. (Do textu jsem přidala obrázky.)

Protože bychom k českému vydání chtěli připojit alespoň stručnou zprávu o autorovi, probírám se teď kufrem, ve kterém máme všecko, co z jeho života zůstalo v rodině: úřední dokumenty, vysvědčení, výstřižky z novin, dopisy od čtenářů, pozvánky na výstavy, fotografie, ediční plány, novoročenky, rozhovory, nekrology a kondolence.

V nejstarších deskách jsou rodné listy, domovské listy, úmrtní listy…. parte Aloise Šaška z roku 1926, bylo mu tehdy teprv 41 let. Manželka Anna Marie, roz. Nováková, zůstala sama se dvěma dětmi, desetiletým Mirkem a šestiletou Věrou. Vysvědčení: Miroslav Šašek ukončil pátou třídu obecné školy s jedničkami ze všech předmětů, v septimě pražské reálky je mezi dostatečnými a dobrými už jenom jedna velmi dobrá – z kreslení. Imatrikulační list ČVUT v Praze, škola architektury a škola kreslení a malování.

Doporučení cestovní kanceláře WAGONS-LITS//COOK, v jejíž pražské filiálce MŠ těsně před válkou pracoval jako expediční úředník: Během své činnosti osvědčil se jako prvotřídní expedient ve styku s cestujícím obecenstvem, jmenovitě s cizinci, jelikož ovládá dobře češtinu, němčinu, francouzštinu a angličtinu. Je dobře obeznámen s agendou spacích a jídelních vozů, v prodeji jízdních lístků všeho druhu, jakož i v agendě vystěhovalectví a lodních lístků.

Reklama

Z karikatur a vtipů pro předválečné Svobodné slovo, České slovo a jeho nedělní přílohu Kvítko ani pro další noviny a časopisy nemáme nic. Z knížek, které v té době ilustroval, jen Chevallierovy Zvonokosy a dobrodružnou pohádku Benjamin a tisíc mořských ďasů kapitána Barnabáše.

V roce 1947 odešel studovat na Ecole des Beaux Arts do Paříže, čtu v rozhovoru pro České slovo, v roce 1961 už exilové. Chtěl zde už tehdy pro Kuncířovo nakladatelství nakreslit turistického průvodce městem: …tenkrát jsem myslel ještě na spoustu textu s drobnými obrázky…, ale zůstalo jen u přípravných prací. Tři roky pracoval v Paříži jako grafik a architekt, v roce 1951 ho Jan Snížek přivedl do Svobodné Evropy. Šašek nikdy předtím nemluvil do rozhlasu, ani nehrál ochotnické divadlo. Přirozená inteligence, umělecká i lidská citlivost a hlas, v němž Kodíček, Čáp, Lotar a Machatý probudili škálu skrytých rejstříků, z něho udělaly rázem profesionála mimořádných kvalit. Protože se zmocňoval básníků vytříbeným intelektem i všemi smysly, uměl dát jejich slovům pokaždé osobitý a chápavý hlas. V našich pořadech Divadlo týdne četl skoro vždy hlavní úlohu. (z nekrologu Jana Dreslera)

Na podzim roku 1957 se MŠ vrací do Paříže a k přerušené práci na knížce. „This is Paris“ vychází v nakladatelství Allen v Londýně, brzo poté i v nakladatelství McMillan v New Yorku. Následovaly This is London, New York, San Francisco, Roma, Venice, Israel… všech osmnáct průvodců taky nemáme, ale většinu z nich ano. Vždycky mě bavilo dívat se na první a na poslední obrázek: na začátku přichází do knížky malíř v košili nebo v tričku, na konci vyjde tak, jak ho zem nebo město poznamenaly. Z Paříže v černém roláku a v baretu, z Texasu se stetsonem, v Řecku se změnil v kentaura a z Hong Kongu si vede čínského draka na provázku …napřed si něco přečtu a pak tam prostě přijedu a chodím s očima otevřenýma. Dělám kresbu po kresbě, tak co si myslím, že by mohlo být typické. Nakonec mi to vždycky vyšlo. Smlouvu s nakladatelem měl na dvě knížky ročně.

         

Desky s kritikami a anoncemi v angličtině, němčině, francouzštině, můžu si zase akorát vyčítat, že jsem se nikdy neučila jazyky. U WAGONS-LITS//COOK bych se nechytla, rozumím trochu jenom dopisům od dětí: chtěl bych být taky malířem! Anebo: Vy musíte být legrační člověk, u Vaší knížky jsem se musel pořád smát.

Mohl bych dělat Bombaj nebo New Delhi, Rio de Janeiro, ale myslím i na evropská města, Vídeň, Stockholm anebo Amsterdam…

Miroslav Šašek zemřel 28.5.1980 ve Wettingenu u Zürichu.

…a kdo ví, třeba dostaneme brzy knížku „This is NEBE“. (z kondolenčního dopisu)

Zatím nic nepřišlo. Ale kdo ví.

 

Související články: Mirek